Reportáž jsem neviděla.
Ale sama dva koně vlastním. Opečováváni jsou opravdu velmi nadstandardně.
Kováře jsem vždy sháněla na x doporučení a vždy jsem měla výborného (máme druhého za 12 let)
Normálně jsem kovala. Okování samotné nebylo nikdy problém (koním se to trochu nelíbí, ale spíš to déle trvá než strouhání). Ovšem pokud se podkova při ježdění ztatila, musí se urychleně buď ihned kovat, nebo sundat druhá. A díky kopytu načatému kováním je kůň v podstatě vyřazený z možnosti vyjíždět mimo jízdárnu.
Před několika lety se hřebci schvátila kopyta po léčbě těžkého astmatu (obrovské dávky léků, nezbytné, málem uhynul). Schvácení je těžký zánět rohoviny - pokud se zanedbá léčba, může to vést k utracení.
Kopyta jsme vyléčili, ovšem další 3 roky před každým strouháním injekce proti bolestem. Strouhat se musí, jinak se kopyta deformují. Snažili jsme se to dělat co nejméně často.
V té době jsme kupovali nového mladého koně. Jezdíme od té doby bez podkov a úplně bez problémů. V horském terénu. Koně jsou hodně dobře živení, dostávají vitamíny, minerály - kopyta musíme před strouháním změkčovat.
Nicméně nezávodíme, jezdíme v přírodě a jako jezdec vyhodnocuji terén. Pokud je tam kamení, neženu to cvalem.
Ovšem vystouhávání do krve - to je podle mě i mého kováře holý nesmysl a zbytečné trápení. Ze zdravotních důvodů - co nejvíc, ale ne do krve.
Co se kulhání týče - kulhat by kůň opravdu neměl. Ale po strouhání mohou několik dní takzvaně "našlapovat". Kopyta jsou citlivá. Takže pokud by se stádo nafilmovalo těsně po vystrouhávání (i úplně normálním, ne do krve)může to tak působit a není to nic dramatického.
Pokud jsou koně vycvičení tak jako ti Vydrovi, i bez uzdění jsou i ve skupině naprosto bezpečně ovladatelní. Já Parreliho pouze cvičím, jezdím normálně. Ale mám naprosto spolehlivého hřebce, dřív dokonce dva. Pokud je zvíře vychováváno s láskou - je spolehlivé