Přidat odpověď
Prostě jsem cítila, že je ještě brzy, měla jsem pocit, že poznám, až bude ten správný čas. Za komoušů se Tě nikdo neptal, řekli, že přenáším a že dítě je příliš velké a tak že není na co čekat. No, byla velká, ale dle mýho se počkat mohlo. U druhýho jsem byla po operaci, sice mi bylo relativně dobře, ale nějaké výsledky nevycházeli a na UTZ vyšel extrémně malé dítě - prý max. 2,5 kg, tak jsem se neodvážila odporovat, ale dítě bylo dlouhé a velké - bohužel problém, s kterým nikdo nepočítal.
A u třetího se nemohlo čekat, protože jsem hodně krvácela a nevědělo se, odkud přesně a proč, byla jsem stále na monitoru a dál bych ty nervy už nesnesla - stačilo se v noci hnout, přestaly ozvy a já byla na nervy. Tak jsem souhlasila.
Předchozí