Zrovna nedávno jsem si o tom povídala se dvěma kamarádkama. Měly potraty a matně si pamatují sotva rok, natož měsíc, či den. Nelitují, nevzpomínají.
Pamatuju si, jak Anna K., tedy Lucka Krecarová, která k nám ve škole propadla ze svého ročníku, odjížděla z třetího potratu na kolečkových bruslích. Je otázka, jestli dnes nelituje, že díky těm potratům neměla nikdy děti, následně se hormonálně léčila a následně prodělala rakovinu ( údajně právě díky hormonální léčbě, což ale nikdo z lékařů nepotvrdí ani nevyvrátí)