Ráda návštěvy pohostím, baví mě to, ale musím o nich vědět a taky musí oni občas pozvat nás :-D Návštěvy, co chodí jen k nám a sami nikdy nepozvou, ráda nemám. Samozřejmě, že nečárkuju, kde jsme kolikrát byli, většinou teď všichni chodili k nám, když jsme měli malé díte, ale jde aspoň o to pozvání.
Neohlášené návštěvě uvařím kafe a nabídku sušenky, nebo koláč, pokud mám zrovna upečeno. Peču sice často, ale většinou se po tom jen zapráší, takže neohlášení mají smůlu.
Chodí k nám manželův strejda, pozve se sám a pak se láduje. Já u něj nebyla ani jednou. Synovi (rok a půl) přinesl k svátku na konci ledna 3 malé figurky z vánoční kolekce (asi mu zbyly). Nejdřív se mi chtělo brečet, litovala jsem, že jsem jednohubky nedala radši psům, ale teď už se tomu směju.
Stejně tak na Velikonoce: nafutruje se u nás chlebíčků a panáků, odnese si čokoládové dobroty (co mám nachystané pro dětské koledníky). A malému (tenkrát necelý rok) dal jedno vajíčko na tvrdo.