Já taky chtěla vždycky dvě a skončila jsem u jednoho, ale není to tak špatné. Máme více času a energie se mu věnovat, můžeme plánovat výlety a dovolenou s ohledem na jeho zájmy a schopnosti, můžu se věnovat práci, ke které bych se po 6ti leté pauze těžko znovu vracela, nemusím řešit základní finance. Navíc kluk, když byl malý tak o sourozence viditelně nestál, byl hodně citlivý a měl velkou potřebu bezpečí a lásky. Teď už by byl asi v pohodě, ale věkový rozdíl by byl velký. Jinak sourozence je mít fajn jistě, ale mně se třeba sestra odstěhovala do zahraničí, takže se stárnoucími rodiči nepomůže. Manželova sestra taky žije daleko. Znám opravdu dost lidí, kteří mají, byť i milované sourozence, tak daleko, že se stěží vidí jednou ročně. Takže ten sourozenec v dospělosti je pro mě ještě větší chiméra než parťák na hraní.