já mám teda dítko zatím jedno, to druhé mě "zlobí" zatím jen malinko v bříšku, ale s neposloucháním jsem to vyřešila následovně. Taky se jí prostě nechce, takže "vyhrožuju". Třeba dnes ráno, slíbila jsem jí, že odpoledne půjdou s tátou na koníčky. U oběda se zdráhala jako téměř vždy (jsme nejedlíci) takže zaznělo, že jestli se pořádně nenají nemůže jít, protože nebude mít dost síly tam dojít. A takhle pořád dokola. Párkrát u nás proběhla ošklivá scéna z mojí strany, kdy už jsem taky nevydržela a moooc jsem křičela a plácla jí nebo umyla obličej studenou vodou. Na mojí citlivku to velice dobře zapůsobilo v tom smyslu, že si to pamatuje a stačí když už jen řeknu, že se začínám zlobit a světe div se "ne maminko nezlob se, už si jdu čistit zuby (u nás jen teda otveřít pusu, protože čistím já). Jinak říkám věci třikrát a pak začínám počítat do tří a s trojkou prostě odcházím nebo dám nějak demonstrativně najevo, že přestávám spolupracovat a ignoruju jí - u vás třeba důrazně nalít její porci zpátky do hrnce a basta. Taky pomohlo. Uvidíš naliješ ji tam párkrát a pak už stačí když na to jen upozorníš, že to teda vracíš zpět. Zkus uvidíš