...teda v cihlovym činžáku.

Asi před 20 lety jsem dostala od spoluzacky kuře koupené v Holes. tržnici.
Měla jsem ho v krabici s lampicko. Aby zralo, musela jsem mu tukat verzatilkou do žrádla. Když jsem přestala tukat, kuře přestalo zrat. Asi je to reflex.
Pak povyrostlo a vylezlo z krabice, tak jsem ho naučila proskakovat obruci.
Slepice (doufala jsem, ze to bude kohout) chodila po kobercich, po linu a po balkoně, guano z ni jen litalo. Uklizela jsem to, potud dobrý.

Pak jsem odjela někam se školou a naši ze slepice serouci na koberce malem zesileli. Táta bral slepici v bytě jako osobni utok, bo spoluzacka byla neter jistého známého potentata, s nimž měl kdysi pracovni rozkol.

Po mem navratu otec rozhodl, ze slepice bude nadále trvale žít na chatě. Postavili jsme ji dvoupatrovou haciendu s balkónem a vystlanou plysem, aby se cítila jako doma. Dostala vždycky zásoby na týden a takhle to fungovalo do srpna. Pak ji dostal darem soused se slepičím dvorkem, kteremu lezly oči z dulku, když jsme mu říkali, jak je vychovana a ukazovali, jak proskakuje obruci.

Byla to psina, ale na vejce nedošlo ;-)