Klidně malou na nočník dávej, po spaní, aby zjistila, k čemu nočník je a klidně pak babičkám řekni, že ano, že malou na nočník posazuješ, ale jenom proto, aby se ho do budoucna nebála.
Mě se ke konci roku začínali lidi ptát, jak to má dcera s nočníkem a jestli zkouším. Když jsem řekla, že nezkouším, přesvědčovali mě, že musím, jinak to nejde a čím dřív, tím líp! Od zhruba jejího půl roku, vždycky když jsem viděla, že tlačí, jsem se zeptala - kakáš? Kolem přelomu roku si začala uvědomovat, co do plínky dělá a třeba v obchodě mi zahlásila kaka a s úsměvem koukalq do rozkroku. Jedno lednové pondělí jsem jí sebrala plínku a nechala ji jenom v punčocháčích, ve tředu už se počůrala jenom jednou, zbytek šlo do nočníku. Prostě k tomu dozrála, já jsem vychytala přesný čas a hned jsem zareagovala sebráním plínky...a nenervovala jsem se nějakým učením, zvykáním, zkoušením. Takhle bych to přála všem, fakt nám to vyšlo

Jinak, já co hodinu přebalovala, když měla malá papírovky, myslela jsem po dvou hodinách, že to psychicky nezvládnu