Finanční gramotnost je jedna věc,ale jde i o něco jiného.Není těžké si to představit u člověka,který nic nemá,žije jak se říká z ruky do huby,bez perpektivy.Ten se často upne na nějakou luxusní věc,zvlášť když se mu to náležitě podá,aby se trošku přiblížil těm úspěšnějším.Je to docela známý a pochopitelný jev.Spokojený člověk nemá potřebu mít,vlastnit bez ohledu,zda věc potřebuje,ten frustrovaný,když nic jiného,tak aspoň chce něco mít,kdyby to byl blbý telefon.Není to prostě čistá hloupost nebo nevědomost,odsuzovat to z pohledu těch šťastnějších je daleko hloupější.