Píšu za švagrovou, která se mi tu před chvíli sesypala.
Nikdo jsme neměli o ničem tušení.
Prý už rok trpí nesnesitelnými divnými pocity.
Má 2 školkové děti( 4 a 5 let)a už tak rok jí nebaví žít.
Ne úplně až takhle, ale prý se nedokáže z ničeho radovat, věčně je totálně vyčerpaná, občas i těžce mimo a kolikrát jí prý dělá problém postarat se o domácnost a dětí.
Ráno, když se prý vzbudí, začne jí tak do hodiny z ničehonic bušit srdce, třást ruce a potí se. Nedokáže to zastavit. Pak to odezní, jakmile příjde do práce.
Večer jak zase dojde z práce dom, všechno to na ní padne a nic jí nebaví.
Má ztísněný pocit, prý šílená úzkost, která se nedá vydržet. Už rok tu úzkost zahání vínem, to prý jediný jí pomáhá se té úzkosti zbavit.
Švagrová nikdy nikomu nic neřekla až dnes se mi s tím svěřila, že netuší, co by to mohlo být.
Alkohol jí nechutná,ale je to prý to jediné, co jí dostane z těchto stavů.
Dnes jsem si přečetla téma o úzkosti a příjde mi, že trpí právě touhle nemocí-tedy úzkostí(ještě se to asi nějak jmenuje,ale nevím přesně jak).
Své děti i manžela miluje, o děti se stará,ale prý tak nějak proto, že musí. Včera byla s dětmi na celodenním výletě kdesi v lese, byli tam sami a prý jí ty pocity pronásledovaly celou dobu. Už to nezvládá a chce pomoct, jenže netuší, co by to mohlo být.
je pravdou, že neměla a nemá lehký život, za poslední dva roky prožila hodně stresových situací, se kterými by se málokdo vyrovnal.
jak jí mám prosím pomoct? Sama mně řekla, že uvítá cokoliv, jen at už tyhle stavy nemá.
Nejčastěji tyhle stavy na ní padají doma když příjde z práce nebo když je někde sama s dětmi či bez nich.Proto neustále vyhledává lidi, aby na ní ty stavy nešly.
Poradíte prosím?
Děkuji