Já tě obdivuju, já se svojí povahou už bych měla s tchyní asi válku. Je určitě fajn, že má dítě milující babičku, ale babička by měla znát svoji roli.
Mám z tvého popisu takový pocit, že potřebuje stejný přístup, jak to dvouleté děcko - důsledné dodržení předem stanovených důsledků. Někteří lidé to tak mají celoživotně, jinak nejsou schopni pochopit, která bije.
Jinak moje extchyně je podobný typ (teda nechlastá, abych jí nekřivdila) a držela se vždy sama na uzdě, protože bydlíme celkem daleko a byla ráda, když jsme přijeli a mohla vnuka vidět. Jezdili jsme pravidelně, ale u podobných osobností nebývá na škodu, když jsou jim vztahy trochu vzácnější.