celý seminář, a to včetně diskuse, ukazuje na bezkoncepčnost jeho přípravy, včetně absence vytčeného cíle. Je příliš zřejmá účelovost jednotlivých vystoupení, která je sama o sobě markerem pojetí věci předmětné jako podružné. Viditelným křovím jsou samotné formulace ať již ve smyslu odborné terminologie či ve vyjadřování v obecné rovině. Nad tímto křovím ční zejména v diskusi bezpočty logických klamů, činících z obsahu semináře spíše chastařské povídání včetně diskusní nekázně než cokoli jiného.

Jak už to při řešení věcí často bývá, začíná se uprostřed, není popis současného stavu, není definován problém, který z něj vyplývá a měl by tak být řešen.