Znáte ten vtip: "Když jsem byl malej, tak jsem byl namyšlenej. Teď už nemám chybu!" - tož to je jen s mírnou nadsázkou sebehodnocení mého syna v 16ti. Je normální? Jinak celkem ano. Dcera je velmi citlivá, soucitná (např. stala se vegetariánkou kvůli zvířátkům apod.), krom toho diabetička, ale taky normální. "Zvláštní" školku i školu jsem jim ovšem sháněla, to ano, jelikož se domnívám, že v rámci možností je dobré hledat takové školy, se kterými si dané dítě nejlépe "sedne". Protože každý člověk je jedinečný, a co sedí jednomu nesedí druhému i když jsou oba "normální". Jo, co je to vlastně normální?