Dala bych si 2 cíle:
- přežít. přežít, překlepat šestinedělí, nic neřešit, prožívat smutek, ale i hledat aktivitu, abys do toho nezabředla, třeba nějakou blbinu, žádný bunjee jumping.
- po šestinedělí, po dvou měsících, a ne dříve prozkoumej, co to s tebou udělalo, co to otevřelo a jestli se vzplašily hormony tím, že to bylo, nebo tím, že to mělo být. A to ti řekne, co dál.