Tak víš jak, někde by to šlo taky, ale nechce se.
Třeba mám kamarádku, prachatou až hnaba, má dvě děti, od šestinedělí je vychovává chůva. Nekriitizuju, neodsuzuju, jen konstatuju...
Nemusela by pracovat, ale honí kariéru, navíc říká, že by se doma zbláznila
Několikrát do roka veme děti na luxusní exotickou dovolenou, tam si je nabaží a to jí stačí...
Každý to má nějak...ona je jinak hrozně fajn, ale tohle mě na ní docela mrzí. Já bych nezvládla být pryč od tak malinkých dětí, už vůbec bych nerozdýchala to, že mi je vychovává někdo jiný, notabene cizí...to si radši lecos odřeknu....
No, ale nejhorší na tom je, že na dětech je strašně moc vidět, co nemají - dohled a výchovu. Jsou to ti největší a nejrozmazlenější spratci, nikdo je k ničemu nevede, rodiče je jen večer uspávají...úplný rozdíl například od sousedovic dcery...takže zatímco kámošku mám fakt ráda, tak z jejích dětí mám osypky...
Každý, kdo je zná, tvrdí, že to je NEvýchovou...