Já vidím veliký rozdíl mezi tím, jestli si dítě učí a procvičuje barvičky a jiné dovednosti s někým živým, nebo s počítačem. Prostě rozdíl je v té komunikaci.

Počítač je šílený žrout času, vidím to sama na sobě, když do něčeho zabřednu, tak pak odháním děti, ať mi dají pokoj. Jinak v práci internet neocenitelný, bez něj bych vůbec nemohla dělat to, co dělám.

Pokud jde o staršího syna, žrout času - sedne ke hře (není to moc často)a dvě hodiny jsou v čudu. Všeobecně to hrozně škodí komunikaci - když k nám přijdou synovi kamarádi, první otázka je, jestli můžou k počítači. Pokud jsou tu navíkend, tak omezeně můžou. Při krátké návštěve nikoli, to si můžou sedět každý doma a potkat se někde ve virtuálním světě.