Jinak já s mamkou taky neměla vždy dobrý vztah.
Taky mi nikdy nic neřekla o ženských problémech, byla jsem vždy druhá, bratříček byl první.
Vztah se "upevnil", když před 9 lety umřel taťka.
Uvědomila jsem si, že tu nebude věčně, že se můžu zítra probudit a ona tu nebude stejně jak to bylo s taťkou.
Naučila jsem se ji víc poslouchat, i když mě někdy řečma štve a já na to taky nemám tolik času.
Řeknu jí většinou vše v klidu a ona si z toho vždy něco vezme.
Pokud má tvoje mamka řeči o sebevraždě tak by jí možná pomohlo, kdybys ji vzala k nějakému psychiatrovi.
Možná je prostě jen sama:-(