Jako holka jsem byla u jedné sestřenky na vesnici přesně na velikonoce a ji tam doslova seřezali, že se musela držet, aby nebrečela a jelita měla šílený - prý to tak je každý rok. Já na to nebyla zvyklá a když mě jeden švihl, zaječela jsem a teta přiběhla, takže mě nechali, ale klidně koukala na to, jak mlátí její dceru - prý tradice. Hrozný.
A taky mi vadilo jako holce, že naši pustili koledníky klidně k nám domů do mého pokoje, i když jsem spala. Nechápu, co je to za pitomý zvyk.
Nesnáším, aby mě někdo bil ve jménu čehokoli, aby mi někdo lezl do baráku, abych byla povinna cokoli zdobit a připravovat, když se mi nechce.........
Manžel mě jen tak lehounce švihne, není to skoro cítit, abych mu prý neuschla, moji kluci taky, aby dostali pomlázku a ostatní - ať si trhnou, odjíždíme na chalupu, kdyby bylo hezky, tak do zoo, ale takhle bohužel.