Jako malá velkou panenku, mrkací, krásnou. Pak hlavu, ke které byla kupa šminek a malovala se jak ta hlava, tak vlastní obličej. Elektrickou železnici.
Později Barbie, tu pravou, od Mattela
- ale to sem přišlo, když mi bylo asi 15, takže naši usoudili, že jsem na to velká.
No, menší jsem se nestala, moje touha po ní taky ne, takže si ji s dcerou pořídíme, až projeví touhu mít Barbie taky. KOupíme si aspoň 2 hned