Já jsem naštěstí tu starou paní neměla, potkala jsem ji pak jen asi druhý den u porodu a říkala jsem si, že mít ji u porodu, tak asi neporodím. Jak se jmenuje, nevím, ale je tam jediná starší.

Jinak já jsem měla dvě mladé - jedna byla ta se zlatými stíny, myslím, že Míša - ta byla skvělá a celou dobu byla u mne, když jsem si to přála. Ale velela tomu tu noc druhá mladá a ta mi přišla taková ne moc na přirozené porody - hned po příjezdu mi doporučila se lehnout (mimi musí dorotovat), co chvíli vyšetřovala vnitřně, často běhala s monitorem. Já jsem byla tou bolestí a bezmocí v leže tak překvapená, že když ráno přišla PA Irenka, už nic nezmohla, neb jsem byla hrozně unavená. Skončila jsem na polohovacím lůžku a dvě PA mi tlačily na břicho, aby se malý dostal ven... pravda. měl šňuru třikrát kolem tělíčka, ale stále si myslím, že kdybych druhou dobu porodní mohla být aktivní, tak by to dopadlo jinak... Největší výčitky mám z toho, že jsem nedokázala zapojit manžela, jen tam tak seděl a koukal na tu hrůzu, ve finále jsem ho poslala pryč a přišel, až když se malý narodil POtřebovala bych to s ním probrat, protože to pto něj musel být hrozný zážitek, ale zatím jsem se k tomu neodhodlala. Příště už bohužel rodit nebudu, ale když, tak jedině s dulou a vlastní PA.