když je člověk vynervovaný, tak mu občas něco nedojde, navíc s dusícím se děckem

my jsme první laryngitidu taky v noci neznali, malý špal s náma, protože mu nebylo dobře, že se dusil jsme si myslela, okno jsme kupodovu otevřela, snad jen proto, že byl leden a měla jsme pocit, že má sucho v krku z topení, to pomohlo, ale stejně to nebylo dobrý.
k doktorce jsme s ním šla až druhý den odpoledne, když se mi zdálo, že má cosi divnýho, když mu ve dne nic není a jen si lehne, tak se dusí, věbec jsme to neznala.
dostala jsem dosta polopatistických informací k tomu, abysme to zvládli doma, protože jsem byal v 7. měsíci s druhým, syn dostal čípek a my příkaz při zhoršení okamžitě jet do nemocnice - a příště jsem to už znala, jen jsem doktorce zavolala, jestli mám jezdit i se synem, že potřebuju jenom čípek, pro jistotu, už věděla, že si poradím a nemusela ho ani vidět
ale poprvé je to docela šok a doktor musí informovat takovým zpspobem, aby to i rodič laik pochopil