Minie,
myslím, že jsi na omylu, odpor k velikonocům nevzniká přehnaným slavením, úklidem a dodržováním tradic v dětství....

U nás doma jsem znala pomlázku jen od táty a bráchy. A prudilo mě totálně, že mě nenechali dospat, protože koledovat museli přijít před polednem....nenáviděla jsem to.....A vykompenzovat to nemohl ani schovaný "zajíček", kterého jsem měla jen já....

Později jsem trávila Velikonoce na soustředěních a tam si kluci servítky nebrali, i když za jejich bužírkové pomlazení často končili v jezeře....Dělo se to brzy rádno, nenáviděla jsem to, i když soustředění mě jinak bavilo a vzdát se ho kvůli jednomu hnusnému rádnu jsem nedokázala...

Později jsem Velikonoce ignorovala úplně, jen jednou jsem je strávila na Moravě a nikdy více.....chlapy obcházející chalupu po chalupě, tatary, panáky, spousty jídla a haló.....

No a kupodivu, ani s dětmi se nechuť nevytratila, ať už neustálé pruzení ze školy a ze školky, tu něco přinést, tu něco koupit.....(takový ten "fajn" zvyk, kdy dět něco vyrobí a prodávají si to na výstavce, takže rodič buď musí dítě zklamat nebo to koupit....)....

A pondělní nutná přítomnost doma, protože spolužáci slíbili holkám, že přijdou....a opět zvonění od rána do poledne, kdy JÁ CHCI SPÁT....letos jsem dala na dveře ceduli, že tedy před devátou nezvonit, ale kvůli holkám úplně vypnout zvonek nechci, jim na tom záleží.....ale já tento den nenávidím dál.....

Ne, u nás to nikdy nikdo moc nežral....žádné úklidy, žádné vyvařování, nic přehnaného....a stejně je nemám ráda a beru to jako vopruz....

Zajíček a vajíčka poschovávaná na zahradě (v lese, v parku) jsou velmi milou zábavou, která se dá navíc nachystat i na odpoledne....přijatelné, jen člověku nesmí vadit, že je v místních krajích za exota....a mým dětem to zrovna nevyhovuje .