Už to čtu na ČSFD. Dnes mají šest dětí, a u všech byl diagnostikován autismus. Režisérka a autorka scénáře Monica Lange sleduje všední dny této neobyčejné rodiny v jejich domově v Salt Lake City. Děti nejsou postiženy stejnou měrou - nejmladší, tříletá Mary je schopna sociálního kontaktu. Naopak čtyřletý Ammon má nejtěžší formu, která ho z normálního života navždy vyřazuje. Šestiletá Sarah trpí rovněž klasickým autismem a u tří nejstarších byl diagnostikován Aspergerův syndrom, vysoce funkční forma autismu. Děti s tímto syndromem se chovají normálně, jen jsou trochu víc zakřiknuté, pak ale nečekaný podnět u nich spustí nekontrolovaný záchvat úzkosti, a dítě se mění v hysterický uzlíček nervů. Právě ten nikdy nekončící stres je to nejtěžší na jejich údělu. Oba rodiče nicméně proti němu nijak neprotestují, a s nekonečnou trpělivostí a láskou pečují o děti, které jsou jim schopné tak málo oplácet. V rozhovoru se dozvíme, že nejstarší Bobby je z prvního manželství, je tedy zřejmé, kdo je původcem dědičných genů. John Kirton je ve svém postoji obdivuhodný a ani na okamžik nezaváhá: "Nevybrali jsme si, že budeme mít autistické děti, ale jsou tady. Chceme pro ně dělat, co je v našich silách, protože je milujeme", říká v závěru dokumentu. (oficiální text distributora)