NO, u nás je jedna prvňačka, jedna skoro prvňačka a teď přibude benjamínek. Abych pravdu řekla, třetí jsem původně vůbec neplánovala, naopak jsem si už pomalu začala užívat, že holky už jsou takové soběstačné, že jim člověk nemusí stát za zadkem, že s lecčíms pomůžou a jsou to už takové ty slečny na popovídání, parťačky.Miminka se trochu děsím, co to udělá s našimi stereotypy apod. Ale přece jen u nás hraje roli fakt, že máme nového taťku, který vychovává sice holky jako vlastní, ale jednou by ho třeba mohlo hodně mrzet, že sám nezažil to těšení na miminko, první krůčky, úsměvy, zná holky od doby, kdy jim bylo 2 a 4 roky. Takže tak. Ale obavy tedy mám, pomáhat on pomáhá, ale je hodně v práci. A babičky? Jedna daleko a jedna jen pro holky občas na víkend, jinak si musíme pomáhat sami...Takže to bude asi mazec