asi jsi unavená z věčnýho rozhodování o všem, to znám, stane se. Nicméně jak už tu holky psaly - aspoň máš možnost, aby to bylo "po tvým", je spousta prudilů a remcalů, kteří by ti naplánovanou akci ještě otrávili/zatrhli. A viděno z dlouhodobější perspektivy - ono v důchodu je fajn, když člověku stačí prochajda s jezevčíkem, na nějaký "trdlování" nebudou prašule a když je doma zpruzenej chlap co nikam nemůže (takovej ten rádoby aktivní prduch - pracující důchodce), tak to taky není žádnej med
Já jsem teď s dětma od října sama (manžel pracovně pryč), zezačátku jsem byla aktivní až hrůza, abych to dětem vynahradila i za tatínka, pak jsem leden-pnor noc totál odpadla protože jsem toho měla plný brejle - psala jsem bakalářku, v březnu to bylo psycho největší protože jsem měla nervy jestli to stihnu. Teď zase začínáme s výletama, a musím říct, že ačkoli mi tu manžel chybí, ta volnost že co si rozhodnu já to bude, ta mi vyhovuje. Prostě když se necítím, nikam se nejde, nikdo mě netahá, nehoní, když chci, obstarám se (auto mám, řídím), kdybych tu měla nějakého skřítka šikulu co by mi uklidil, navařil, vypral a vyžehlil, tak mu budu nákupy vozit až k nosu a na výletě mu vždycky koupím zmrzku :-D