Katko, teď nestíhám, ale určitě se sem ještě vrátím přečíst reakce.

Mám ve třídě nějaký děti, který škola fakt baví a vyloženě se dožadujou další práce. Pak mám ve třídě děti, kterým vyloženě musim říct "tak nic nedělej, mně je to fuk", protože jakmile se na ně trošku zatlačí, tak se seknou a nenaučí se nic - když mají prostor, tak se s nima dá. A pak širokou škálu mezi.

Každopádně dostat se do pozice, že ty seš ten, kdo po nich něco chce proti jejich vůli, je blbý - tomu se snažim vyhnout a celkem se dá to stavět tak, že já jsem tu od toho, abych vám pomohla zvládnou věci, který VY (NE JÁ) se potřebujete naučit.

A někdy se dá využít senzitivních fází - tzn. pokud dítě jenom čte a dostane dost prostoru, tak se nabaží a pak půjde dělat zas něco jinýho. Ale když mu to člověk utne dřív, zabejvá se jen tim, jak se vrátit k tomu, co zrovna má největší potřebu dělat a to období, než bude CHTÍT i něco jinýho se oddálí.


Ehm... nevim, jestli to takhle stručně má nějakej význam, ale už musim běžet.