nějak jsem si nevšimla jestli je to první dítko, nebo jestli máte víc dětí.
Dcera byla od začátku "kecal" ta mluvila už... no prostě skoro od mimina Mladší synek je sice halasný (ve vydávání zvuků), ale zas tolik toho nenamluvil (slovy). A na učení tímhle stylem (ukážeš "letadlo" na obrázku, řekneš "letadlo" a chceš aby zopakoval "letadlo") byl taky poměrně netečnej. Ale tím jak mluvím já, jak mluví jeho starší ségra, že kouká na povídavé pohádky, tak těch slov dost pochytil "pasivně", a pak když ho začalo bavit mluvení, překvapovalo mě kolik slov umí říct. A třeba s dcerou chodíme 2. rokem na logopedii, no a syna musím mít vždycky sebou (kam s ním jinam), nikdo po něm samozřejmě nic nechtěl. Teď poslední měsíc se sám zapojuje, ty "ohrané" říkanky docela pěkně zná, i když jsme ho to vůbec cíleně neučili.
Takže krom toho, že bys s ním někam zašla pro svůj klid, doporučuju hodně o věcech okolo sebe mluvit, ne třeba přímo k synovi ale prostě všeobecně, hodně mluvit. On si to "pochytá ze vzduchu" (pokud tam teda není nějaká závažná vada, abych předešla nařčení že tady falešně uklidňuju).