Mám to podobně. Celkově mi tenhle kult vzhledu nepřipadá dobrý. Když se o tom bavím s babičkama, tak se jako mladý tak vážně neřešily. Jen se snažily, aby jim to hodně slušelo v mezích toho, co jim nadělila příroda. Je mi jasný, že neměly ty možnosti, tak ani jinak uvažovat nemohly, ale tohle mi přijde prostě moc. Nechat si "z rozmaru" řezat do zdravýho těla...pořád je to operace, která může mít dost komplikací. Sebevědomí by nemělo bejt jen (nebo hlavně) o tom, jak člověk vypadá. Chápu, že to někomu může psychicky pomoct, ale asi bych se snažila o nějakou duševní rovnováhu spíš jinou cestou...
Plastický operace beru jako fajn věc u hodně zásadních vad na vzhledu (zásadní nesouměrnost prsů, rozštěpy v obličeji apod.).
Jsem moc zvědavá, která ženská z dnešní mladé generace dokáže doopravdy zestárnout s grácií, jako to uměly ženský dřív. Skoro mám obavy, aby tu jednou nebyla spousta přestárlých "diblíků"