Jednak náš syn v roce s velkou slávou teprv začal lézt po čtyřech, ale pak v roce a půl, kdy už začal chodit, sedět jaksi neuměl. Nočník nesnášel, odmítal ohnout kolena. Nechávali jsme ho čůrat na podlahu.
On vyměšuje zásadně, když nikdo není okolo a nikdo se mu nevěnuje.
Nočník ve dlou letech začal párkrát denně pravidelně. První ohnutí kolen bylo takřka násilné, řev. pak nastala doba mocných úplatků v podobě laskomin, pitíček a pouštění vody. Že by si uměl říct sám, to teda vůbec. Jo, jednou si řekl u kasy ve frontě v supermarketu, jednou při nástupu do autobusu.