já sem pro klid příbuzenstva rozesílala míry svýho dítěte po každý kontrole. fakt aby měly klid, že prospívá. no prospíval, chvílema sem i až doktorka smála, že mu tam pouštim pribiňáka, ale stejně se příbuzné napříč věkem od prababiček, babiček, tetiček až po bezdětné kamarádky ošívali, že to mu přeci nemůže stačit. koho sem naučila nekecat mi do jeho stravování je moje mamka, moje babi to je vůbec zlato. ta měla velmi brzy po sobě 2 kluky a jak říká, měla nervy jak špagáty a rozhodně nedělala nějaký krávovinky jako vázání k nočníku, odstavování, protože když to teče, nemusí seto ohřívat atd
tchýně tý to můžu vysvětlovat jak chci, jedním uchem tak druhým ven