placatko, promiň, že ti lezu do diskuze - babičku jsem zažila 1x za rok do 13 let a druhá byla mrcha - tomu jsem rozuměla i tehdy no. možná z toho vyplývá, která je která..
na rodičích nejsem finančně závislá, jen nemám účet a platby probíhají přes otcův. vždy jsem byla jediná, kdo mu odporoval (sestra je splachovací,mamka se ovládá pro "klid v rodině"), myslím, že zpočátku býval na mě i pyšný - v pubertě, zřejmě mu to přišlo úsměvné, osvěžující. ovšem s přibývajícím věkem, zdravotními problémy a jakousi frustrací z toho všeho kolem a tak vzhledem k naprostému nedostatku respektu ke mě jako dospělé, je to stále horší. nejblbší je, že pak zrovna mamka musí poslouchat jeho výlevy, jak jsem nemožná a další. nikdy nikdo mě tak nevytáčel jako on. přitom pro mě vždy byl vzorem, cokoliv jsem se zeptal, uměl odpovědět (než přišla doba internetu ). tu jeho frustraci - drobný osvč - docela chápu, neumím mu pomoct a bojuju s jeho rezignací.