Nejvíc mě dostávala manželova babička - stará paní s vesnice s menším hospodářstvím. Když mě poprvé přivedl představit, tak se nahlas radovala "jaká jsem pěkná" = dobře živená
Každou další návštěvu mě nezapomněla připomenout, že jsem "čím dál tím hezčí"
Ale ona to myslela opravdu dobře, měla radost, že její vnuk nemá nějakou "hubenou kozu"