Ve chvíli, kdy mě cizí děti obtěžují, řeknu to přímo jim - srozumitelně jejich věku. Ve chvíli, kdy např. vadí v cestě, se otočím na rodiče, aby zjednali pořádek. Na cizí děti nesahám. Nevím proč, ale moje děti v takových chvílích nezlobí, jsou od mala zvyklí, že někdy prostě musí být v klidu (syn se mnou absolvoval VŠ, dcera zase koncerty a vystoupení). Podle mě děti jdou usměrnit, případně se jim dá připravit zábava na dlouhé čekání.