Jaano,
u nás taky, ale ne chlapa. Dětí. Ale to bych taky nedramatizovala, bylo to se smíchem.
Na zabití jsem brala ty celkové popisy. Jinak taky jsem už zjistila, že nepochopitelně chlapi dělají něco, co Vás děsně točí a nejsou, prostě NEJSOU schopní to dělat jinak. A pokud to není v tom soužití nadpoloviční většina chování - taky něco zkousnu. Vadí mi to, ale vím, že to nestojí za denodenní scény (u nás třeba poprskané zrcadlo nad umyvadlem)