Jaano, to štěstí při výběru jsem tu přiznala, taky vám tu nerozdávám rady, takový chlap je buď opravdu totálně k ničemu, nebo jsou ještě typy, které potřebují semetriku a potvoru, protože jiný typ s nimi ani nehne.
To vy ovšem zjistit ani nemůžete, protože semetrika a potvora nejste. To je asi taky něco, co musí být shůry dáno, předstírat to, asi by při tom jiný typ člověka vyplivl duši, to dlouhodobě nejde.

Koneckonců, já jsem ani o nějaký vztah nestála, takže jsem se na počátku předvedla v ještě horším světle, než jsem. Navíc - to rodinné prostředí bylo naprosto děsivé, typický patriarchát, korunní princ, kolem ženský týlový štáb, mající na starosti výhradně blaho mužů...............a do toho jsem vlítla já, jak dělová koule.

Jeho babička mě uznala za tak neschopnou ženskou, že mu žehlila kalhoty, ale já jsem jí to s radostí přenechala. O práci se zásadně nepřetahuju a dokonce bych ani nežárlila na babiččinu svíčkovou - ale ona tedy vařila mimořádně mizerně. Jistá strategická výhoda, sežere všechno, co zpackám, i tak je to pořád lepší, než její kuchyně.