Já osobně bych hledala na místo chůvy člověka, který má k dětem opravdu vztah, a chce to dělat ne jako východisko z nouze, ale proto, že to pravdu dělat chce. Takže bych se hodně podrobně vyptávala na tuto motivaci. Požadovala bych bystrou, inteligentní, kultivovanou osobu, s doložitelným vyškolením v první pomoci, která má s prací s dětmi zkušenosti, ať už je to zasloužilá matka a babička, nebo nějaká mladá lektorka dětských aktivit. Určitě bych si ji pozvala na pohovor tak, aby u toho byly přítomné děti, a sledovala bych, jak na ně reaguje, jak se k nim chová. Připravila bych si různé modelové situace a ptala bych se, jak by je řešila. Chtěla bych, aby měla podobný přístup k dětem a k výchově, jako mám já, aby pro ni nebylo obtížné dodržovat mé zásady (třeba právě nebít děti).