Během svátků jsem si uvědomila jednu věc a zpětně si uvědomuju, že už to trvá dlouho, jenom mě to nějak nedocházelo. Před svátky byly obě děti doma celý týden, školka se nekonala kvůli nachlazení a já s nima byla celé dny až do uspání sama, manžel se vracel z práce pozdě. Celý den bylo s dětmi fajn, pěkně si spolu hráli, jakštakš poslouchali, i když jsme moc ven nechodili, vše bylo v klidu. Pak nastaly svátky a manžel byl 4 dny v kuse doma. A to byl mazec: manžel ráno vstal a hned začal mluvit bez přestání, plánovat, řešit, pouštět TV, buzerovat, že je všude bordel, zatímco já s dětma jsme chtěli v klidu snídat a bordel nás netrápí, uklízíme až později. Celý den se děti rvali, šíleně řvali, bouchali se vším, otravovali pořád mě nebo jeho, pořád jeden z nich bulel atd. Manžel řval na ně, já na něj, všichni na všechnz, atmosféra jak v blázinci. Večer jsem se cítila jak čerstvě vyfáraný horník. Chápu, že děti ho otravují, protože si ho chtějí užít, ale myslím, že jeho chování v nich vyvolává i jiné negativní reakce, a že to spolu souvisí. Podobně to probíhá každý víkend, ale při té krátké době jsem ani neměla čas to zaregistrovat, jen jsem se každou neděli večer cítila jak citrón. Tak se ptám, je to jen můj výmysl a děti se prostě chovají každý den různě, nebo jeho chování může mít vliv na chování dětí? Máte to někdo podobně? Případně co s tím?