Přesně tak.
Já teď nakonec "dopadnu" tak, že ten barák nakonec zdědím, ale rozhodně to tak nebylo v plánu, původně měl být matky, pak (když byla vyděděna) bratra, který tam od 12ti let žil, a nakonec, když i ten musel být odstřižen, tak zůstane dům mně.
Ale kdykoliv se na to téma zavedla řeč, umlčovala jsem dědu a babičku, že o tom, že by umřeli, nechci ani slyšet... A už vůbec ne o nějakých dohadech o dům, kterej by si brácha mohl nárokovat.
Až před cca měsícem mě děda donutil to řešit a dozvěděla jsem se, že změnili závěť v můj prospěch. Tak snad žádný tahanice nebudou, bráchu jsme neviděli 8 let, matku 14.