Já je mám, jen přišly o deset let později. Když jsem kromě touhy měla i pocit, že mám správného partnera, zkušenosti i zázemí. Člověk by měl kromě patnera poznat dobře i sám sebe a jsem si jistá, že jsem ve dvaceti sama sebe neznala, navíc představy o mateřství byly realističtější později, než v těch 20. Taky díky zkušenostem s dětma, které jsem získala jako au-pair i prací ve školství.
Netvrdím, že to nemusí vyjít 18 leté matce, to vůbec ne. Když si ale představím, že bych měla děti se svým ex, který mě až po nějaké době soužití začal hlídat a kontrolovat, tak mám husinu. A že mohu říct, že jsem si ho vzala ve 21 letech proto, že jsem po rodině a zázemí toužila. A děti chtěl i on, ale dnes už vím, že to byl pouze prostředek, jak mě udržet doma. Ale jsem za tuhle zkušenost ráda, k tomu sebepoznání přispěla celkem hodně.