Jj, já chci po zbytek života normálně užít a ještě dát co jsem dostala. Dokud to půjde. Nechci svůj čas trávit návštěvami lékařů. Třeba v melanom. poradně je to na 4 hodiny. Tak jsem dala přednost těm co se léčit chtějí. Dřív jsem si potřebná vyšetření zařizovala sama. Jsem sestra.
Na nikoho se nezlobím, jen se snažím říct, že pokud je nemocný člověk soudný je to rozhodnutí na něm. Zažívám bolesti, na které už nepomáhají ani opiátové náplasti. Denně do sebe narvu 9 Ibalginů 400, nějaký Tramal a ještě mám tu náplast, v noci mám daný budík na 01hod., abych se nadopovala nesteroidními antirevmatiky a mohla jít do práce. Někdy už je léků moc a zvracím
A ty bolesti jsou častější a častější.
Musela jsem skončit s několika aktivitami, které jsem milovala. Zhoršovaly mi stav.
Holky zcela dobře mluví o manipulaci. Prostě zkuste respektovat přání toho člověka.
Dá se jednou říct, jestli by nechtěl své zdraví řešit, ale víc do toho nešťourat.
Já cítím a vím, že to se mnou lidi myslí dobře a nesmírně si toho vážím, ale nepotřebuju litovat nebo poslouchat řeči o tom, jak by mi léčba pomohla. Nepomohla.
Většinou se už o tom s nikým nebavím a nevyžádané rady neposlouchám. Ač chápu a rozumím proč to lidé dělají.
Naštěstí manžel to řeší už jen věcně.
Jediný, koho bych moc prosila o odpuštění je syn. Na něm se proviňuju a nejde mi to zkousnout