Dámy, zvedl se mi žaludek z jisté konkrétní nechutnosti ohledně éček v jiné diskuzi. Přísahám, že se zase vrátím k podrobnému studiu obalů. Jsem ochotná přestat kupovat skoro cokoli s určitými nevyhnutelnými výjimkami.

Párkrát se tu psalo, že nechutnosti se dávají i do chleba – který chléb je prosím, PROSÍM, bez náhražek, špatných éček a vůbec?

Nemůžu si pomoct, ale nedokážu přestat jíst kupovaný chléb šumava. Když jsem cestovala, taky to bylo to, po čem se mi z celé matky vlasti stýskalo vždycky nejvíc, a po čem jsem se vrhala vždy po návratu. Všechna čest výtvorům z domácí pekárny, ale NENÍ TO ONO.
"Můj" chleba musí mít chuť, tvar, rozměry a takovou správnou pologumovatost. Ideálně by měl být krájený (nedá se nic dělat, každý máme nějaké mouchy, já holt potřebuju krájený a gumový chleba).