Měla jsem doma něco podobného a mám obavu, že se to bude časem jedině zhoršovat.
My jsme teda naštěstí neměli děti, takže jsem se nenechala dotlačit k tomu, abych se přestala stýkat s kamarády, přestala chodit do společnosti, jen proto, aby byl klid... a zavčas podala žádost o rozvod.
Je docela dost možné, že pokud se nebudeš chtít vzdát kamarádů, cvičení atd..., budou se jeho žárlivé záchvaty stupňovat a mohlo by dojít k fyzickému napadení.
S takovým člověkem se dlouho žít nedá.
Jak se jinak chová? Jaký je otec? Má vůbec nějaké přednosti?