Musím říct, že smekám před každým, kdo oplývá touto duševní silou a takovou moudrostí... Já to takhle neumím. Asi to chce čas. Jak jsem psala, s tou mou žárlivostí je to sice špatné, ale čím jsem starší, tím je to lepší. Když si vzpomenu, co jsem dělala klukovi za tyjátr před pár lety, tak se stydím ještě dnes... Uvidíme, co bude. Na nějaký odjezd na "zkušenou" do zahraničí jsem se chystala už před tím, než jsme zjistili, že spolu vlastně chodíme. Známe se už pár let, jsme ze stejného městečka, takže by se dalo říct, že z přátelství vyplynul vztah. Teď jsem 14 dní doma, předtím jsem byla už měsíc pryč a bylo to pro něj těžší než jsem myslela. I společní známí říkali, že tu chodil jak tělo bez duše. No tož ve mě začalo cosik hlodat, že ještě aby se tu motala nějaká rádoby vendulka utěšitelka... Jinak děkuji všem moc za názory, v některých se vidím, v některých méně, ale je to fajn a ještě jednou díky. Jsem jaksi klidnější.