Já mám z psychiatrů dojem, že i ti dobří hrozně rádi předepisují léky, a v podstatě to střílejí trochu od boku - dítě má ty a ty problémy, tak zkusíme nasadit tohle a tohle. My máme psychiatru dobrou, věřím jí, byla jsem i na její přednášce pro laiky o psychiatrických lécích, které se doporučují při poruchách autistického spektra, jejich typech a fungování, ale stejně s léky bojujeme. Respektive u dítěte podle všeho zatím zabírá jen jeden typ - zrovna ty risperidolové léky - a ona by to pořád měnila a vylepšovala. Když jsem na ni dala, hlavně kvůli problémům ve škole, zažili jsme si příšerné chvíle (Strattera, Ritalin) a ona by stejně experimentovala dál...
Psychologové samozřejmě mají povědomí o fungování neuroleptik, akorát je nemůžou předepisovat, to není, jako že by jim během studia byly veškeré medikamenty utajeny (že jo, Elíí?). Prostě léky musí předepisovat lékaři, což je logický, zvlášť když u těch psychiatrických léků jde o dost velký dryáky (když jsem si nesla recept s pruhem na Ritalin, měla jsem v lékárně pocit, že po nich chci čistej heroin). Což je na druhý straně postavený na hlavu, když si vezmu, že jedný osobě z mý blízký rodiny předepisuje už několik let antidepresiva její kamarádka očařka, protože ona prostě k psychiatrovi nepůjde...