Je nutno také zvážit fakt, že těhotenství s dvojčaty je často vysoce rizikové, je to naprosto jiné, než mono-těhotenství. /mám za sebou obojí/ mohu srovnávat. S dvojčaty se také velmi často leží dlouho v nemocnici, tělo je nastaveno na jedno dítě. Většinou se rodí předčasně, mají nízkou porodní hmotnost, komplikace, jsou rychle unavené a tím se často hodně komplikuje kojení na začátku - musí se často přikrmovat (kojit a pak přikrmovat je s jedním náročné, zkuste si to 2x a k tomu ještě batole...)
Prostě hodně starostí a práce navíc. S takto malým dítětem bych to neriskovala, může to odnést citově, nebude na něj čas ani síla.
Mám dvě kamarádky, které mají 3 děti (dvojčata a jedno navíc a druhá to má naopak) krátce po sobě a obě mají cca. 45 kilo i s oblečením... říkají obě, že je to šílený nářez s takto malým dítětem se starat ještě o dvojčata.
Já mám dvojčata k pětileté slečně a je to už docela v pohodě (nadváhy jsem se ještě nezbavila a asi nezbavím) , nicméně zase musím řešit žárlení a transport mimin - dvojčat - se starší dcerou do školky, ze školky, na kroužky a zpět, návštěvy doktorů se všemi třemi najednou a tak dále. Dále bych také zvážila, pokud je babička či jiná přibuzná na hlídání - zda fyzicky zvládne dvojčata. Je to neustálé přenášení 2x... Naše babička to např. už moc nezvládá a jednu chvíli jsem se musela starat o dva novorozence, jedno pětileté dítě s virozou a babičku, která spadla ze schodů a byla nemohoucí...
Není to logisticky jednoduché. Osobně bych volila variantu zavedení jednoho embrya a až se mimi narodí, tak za dva, tři roky další pokus. 3 děti jsou jinak moc fajn. Být mladší, umotáme si ještě jedno. A to miminko bych pak asi strašně rozmazlovala, s dvojčaty to bohužel nejde. je mi to někdy strašně líto, že je nemůžu vzít do náruče oba...
Každopádně moc držím palce