Náš vesnický průvod se ubíral vždy kolem našeho domu. Taťka vždycky vypustil na balkon pudlíka (v té době na dědině rarita, vedli se podvraťáci, lovečtí a vlčáci, jinou rasu jsem u nás za celé dětství neviděla). Průvod pak šel vpravo hleď jako kolem tribuny s Husákem. Boninka si to těžce užívala a zaujímala důstojné pózy.
Balonky s héliem u nás dostávaly jen děti dělníků místní fabriky, odkud se průvod vinul. My ostatní jsme měli mávátka se špendlíčkem