Jsme z vesnice, průvod vždy začínal v naší ulici. A jelikož rodiče byli učitelé, vždy ráno před začátkem se to u nás doma shromažďovalo a učitelky si dávaly panáky na zdraví (a ne jeden). Mávátka jsme většinou vyráběli ve škole ve výtvarce, mimo už zmiňovaných si vzpomínám na větev, na které byly z krepáku připevněné jako květy.
Na gymplu a 2 roky na VŠ jsem uvedla, že jdu na průvod k nám s Červeným křížem, tak jsem nemusela do města - u nás bylo za 3/4 hodiny po všem.