Uz je to temer 15 let, co Terezka odesla. Casem to trochu prebolelo, ale stejne, kdykoli si vzpomenu, tak se rozbrecim. Byla jedinecna, naucila me tolik... uz zase bulim ;-(
Stenatko jsem si zamluvila jeste ten tyden, jela jsem si pro ni za dalsi 2 mesice.
Jedinne, na cem jsem trvala, bylo, aby nove stene bylo jine - tedy uz ne zlatou, ale cernou atd..
Mela jsem strach, abych noveho pejska nepovazovala za Terezku. Abych ji "neklonovala".
Sara byla uplne jina. Je to tri roky, co odesla.
Na uplne stejnou nemoc jako Terezka.
Osud?
No nic... ted se tady o me opira a laskyplne me otravuje dalsi potvurka, kterou miluju