Nedá mi to po diskusi o škodlivosti kortikoidů nepodělit se o včerejší zážitek od mého lékaře
Každé jaro trpívám nějakou hnusnou alergií, kdy mi natékají oční víčka, tak jsem sama sebe přesvědčila, že si konečně po 30ti letech zajdu na testy, abych zjistila, co mi problémy způsobuje. Podotýkám, že už od mala jsem atopik, takže nic moc neřeším, jsem smířená se svým stavem a lékařům i zbytečným lékům se snažím vyhýbat, mělo to být pro mě prostě více méne jenom informativní... No po 45 min. vyšetření u alerigiologa, kdy do mě nacpali 4 dávky ventolinu, protože se jim nelíbila moje křivka dechu (ventolin stav prakticky nezměnil), mi bylo konstatováno astma, také doktorka naprosto nechápala, že nepoznám, že mám rýmu, že mluvím přes nos. Já sama nic z toho nepociťuju, dokonce poté, co sportuju se cítím mnohem líp.
Prostě veškeré mé námitky smetla ze stolu, a já odešla s taškou plnou léků (samozřejmě kortikoidů a podobných hormnonů...) za čtyři týdny se mám přijít ukázat a testy (což jediné chápu uděláme až na podzim) Mám z toho celého dost depku, necítím se nemocně, ale stejně po včerejšku mám dojem, že bych měla jít si sednout na hřbitov a čekat až to příjde..