Na dětském hřišti jsem byla svědkem následující scény:
Děti si hrály na prolézačkách.
Najednou se ozval řev, asi osmiletý chlapec se držel za bok a šel si stěžovat k mamince, že jedna holčička po něm hodila kamenem. Maminka se zvedla a šla holčičce vynadat. Křičela na ni dost hnusně, jak se říká: "Pes by si od ní pak ani suchou kůrku nevzal."

Ani jednou se maminka nezeptala, co se stalo.

Moje dcera byla u toho a řekla, že hoch je obě spolu s se stejně velkým kamarádem slovně napadali, posmívali se jim a nakonec je z prolézačky vyhnali. Holčička byla o dost drobnější než oni a tak zareagovala, jak zareagovala. Použila drobný oblázek, mířila dolů, asi ani nechtěla chlapce zranit. Na víc ten po výstupu své maminky okamžitě přestal plakat a běžel si hrát, takže se mu evidentně nic moc nestalo.

Neřeším to, co udělala holčička, neměla to dělat, ale chápu její frustraci a následnou reakci, je jí 7 a prostě nevěděla, jak se zachovat. Zvlášť, když stála proti dvěma o dost větším chlapcům.

Zaráží mě, že maminka chlapce vůbec neřešila, co se vlastně odehrálo. A navíc to následně brala tak, že je úplně jedno, co její syn dělal a řekl, to když za ní zašla maminka holčičky, která to s ní chtěla dořešit.

Myslíte, že je to v pořádku? Řešili byste, co se stalo, nebo byste brali podobný fyzický útok na vaše dítě za naprosto špatný, protože žádný slovní útok vašeho dítěte nesmí vyvolat jinou než slovní reakci (i když se obávám, že v tomto případě by si i slovní reakce vyžádala seřvání od matky chlapce, pokud by si stěžoval)?